olympie.jpg (7451 bytes)

 

kapitola:

Levhartokrsv.jpg (17359 bytes)
MYTICKÝ TALÓS A DÁVNOVĚCÍ ROBOTI A  ANDROIDI

Levhartokr.jpg (17220 bytes)
CHIMÉRY A RŮZNÉ ROUBOVANÉ BYTOSTI A BÁJNÍ TVOROVÉ

Levhartfhned.jpg (16590 bytes)
ŘECKÝ OHEŇ A JINÉ BOŽSKÉ ZBRANĚ

Levhartfialruz.jpg (16640 bytes)
PODIVUHODNÉ ARTEFAKTY LATINSKÉ AMERIKY

Levhartfial.jpg (16652 bytes)
ZÁHADY PRAVĚKÉHO UMĚLCE A STAVITELE

Levhartmodr.jpg (16727 bytes)
NOVODOBÉ MÝTY


Levhartzelmodr.jpg (16671 bytes)
POVÍDKY (co se nevešly do papírové knihy)

Levhartzlutozel.jpg (16653 bytes)
WEBPROJEKT Co když to bylo takhle?

Levhartzel.jpg (16920 bytes)
HLAVNÍ STRANA

 








 

TALÓS

 

KDO NEBO CO BYL TALÓS? (ukázka z knihy)

Slušnost káže nejdříve se představit a tak trošku o sobě něco povědět. Této, přiznejme si, občas nudné formalitě se nevyhne ani obr z řeckých mýtů nazvaný Talós.

Začněme jeho narozením, a hned narážíme na zajímavost.

Talós byl podle jedné legendy stvořen na objednávku boha Dia božským kovářem Héfaistem. Zeus si přál dokonalého oddaného a neúplatného strážce a ochránce pro svoji milenku Európu, kterou měl ukrytou na Krétě. Kdepak takového vzít? A tak vládce bohů požádal svého syna, aby mu strážce stvořil. Pro Héfaista to zřejmě nebylo nic těžkého, vzal měď a koval a koval. Vykoval obrovské monstrum v podobě člověka. Tento obr mohl žít díky kouzelné tekutině, která proudila v jeho jediné žíle. Tato žíla se uzavírala měděným hřebem v místě obrova kotníku.

Talós se prostřednictvím zvláštní tekutiny mohl pohybovat a vykonávat rozkazy, bez ní byl hromadou šrotu. Což dokázala kouzelnice Médeia, která z obra životadárnou tekutinu vypustila. Nepředbíhejme děj, ještě než Talós takto bídně skončil, byl nejdříve předán Diovi. Až ten mu přikázal chránit bezpečí Európy. A od té doby až do svého zničení měděný obr hlídal pobřeží Kréty. Nevítaným cizincům zabraňoval v přistání na ostrově sprškou neuvěřitelně velkých kamenů. Dokonalý a řízený strážní automat – jistě vás právě napadlo.Nebo prostě android - hračka pro zhýčkanou ženu...

 

CO BY TO, KDYBY TO aneb bájné automaty, realita dneška

Héfaistos kromě Talóa stvořil pro kolegy bohy ještě pohyblivé stoličky, dívku Pandóru... Představme si pohyblivé sedátko na kolečkách. Přijede na zavolání. Odjede na zavolání. V dnešní době žádný zázrak. Prostě dálkové hlasové ovládání, ale před tisíci lety? To je hloupost, ale třeba měli ty sedátka na kolejničkách a na provázku – pak by stačilo zatáhnout a sesle by přijela.

Pokračujme dál – Pandóra, dívka uplácaná z hlíny, která byla od živé k nerozeznání – kyborg, zařvu jako správný scifista. No, to snad ani ne! Slyším protesty. A navíc z hlíny?!

Když si prostudujeme pověsti o stvoření různých bytostí, tak hlína je v nich nejoblíbenějším materiálem stvořitelů. Pročpak asi?

Protože je to nejdostupnější a nejvhodnější materiál k modelování? Možná. Nebo hlína představuje symbol stále se obnovujícího života rostlin, nejdůležitější součásti potravinového řetězce na naší planetě a tím vlastně všeho živého? Co když je to ale jinak.

Nejstarší pověst o stvoření z hlíny pochází od Sumerů. Podle ní byl po skončení války mezi bohy z hlíny a krve jednoho ze zabitých bohů stvořen člověk, aby jim sloužil. Tato legenda je zaznamenána na hliněných tabulkách z Nippuru, umístěných v Univerzitním muzeu ve Filadelfii, a na tabulce neznámého původu v Louvru.

Sumerská legenda je později s malými obměnami přebírána různými náboženstvími včetně křesťanství a je jí vysvětlován původ lidí na Zemi. Od koho ji převzali Sumerové?

Neodbytně se mi vkrádá do mozku Werichova a Voskovcova písnička: “…uplácal panáka z bláta, fouk do něj a on běhal…”

Pusťme fantazii ze řetězu. Vycházejme ze dvou slov všech pověstí a to “stvořit” a “sloužit”. Tvoří se stroje, aby sloužily. Nejsou tedy pověsti o vzniku člověka záznamem o výrobě robotů? Roboti z hlíny? Proč z hlíny? A jednalo se o normální hlínu? Například takové práškové karbidy by mohly být pro neznalého člověka hlínou. I keramické materiály, tedy “hlína”, mohou dosáhnout vlastností lepších než výrobky přímo z kovu. Součástky na pracovní roboty s vysokým zatížením by pak mohly vznikat slinováním (spékáním) práškové hmoty.

A co s tou lidskou podobou? Není to snad nejdokonalejší design pro robota, který vám má sloužit nebo se kterým máte celý den pracovat? Z psychologického hlediska je lidská podoba pro takový stroj nejpřijatelnější. Představte si celý den se dívat na nějakou hromadu hranatých beden s čidly a mechanickými rameny, se kterou přitom komunikujete jen za pomoci hlasu. To by bylo k zbláznění. Upřímně řečeno, nějak si zatím nedovedu představit ani tu lidskou variantu. Podívejte se, co s námi dělají ty naše počítače a doba, kdy se s nimi budeme bavit, se nezadržitelně blíží. To bude bláznů.

“Dobře,” opět slyším vaše hlasy, “počítače, slinuté karbidy, to je všechno vymoženost XX. století.”

“Ano?” ptám se já. Samozřejmě tohle všechno by předpokládalo existenci nějakého technicky vyspělého národa už tisíce let před naší technickou civilizací. Je to moje fantazie a hraji si logickou hříčku, takže jaká fantazie vytvořila třeba Héfaista a jeho výrobky v čele s obrem Talóem? Vraťme se znovu k tomuto měděnému monstru.

 

TALÓS AUTOMATEM?

Měděného obra jsme si již představili. Střízlivý rozum má v této věci celkem jasno. Talós mohlo být prostě normální válečné měděné vrhací zařízení obrovských rozměrů, které měli obyvatelé Kréty na obranu proti nepřátelům. Řecká fantazie z tohoto vrhače udělala člověka obra, protože sami takovou zbraň ještě třeba neměli. A Héfaistos, pokud to není jen personifikovaný symbol vulkanické činnosti, byl ten, který tento vrhač vykoval. Tečka a dost, ale v pověstech o Héfaistovi a Talóovi je spousta zvláštností a nelogičností a ty se přímo nabízejí k hrátkám s fantazií. Podívejme se na ně trochu blíž.

Hned na úvod první nelogičnost. Proč si Zeus zvolil strážce vyrobeného svým synem? Jako vládce nebes by si jistě dokázal nějakého hlídače stvořit sám. Jediné, co podle pověsti sám udělá, je příkaz Talóovi hlídat Krétu. Dalo by se říci, naprogramuje ho.

Obr sám má víc atributů stroje než nějakého umělého člověka na rozdíl od Pandóry, Pygmaliónovy Galathei nebo třeba Golema rabbiho Löwa či jiných oživlých bytostí z jiných legend. Talós je totiž, jak už bylo několikrát připomínáno, měděný. To je velice zajímavé. Není mi známa žádná jiná legenda, ve které by stvořená bytost byla měděná. A proč vlastně Héfaistos použil na stavbu obra tento kov? Pro jeho výbornou elektrickou a tepelnou vodivost? Nemagnetičnost? Anebo hlavně proto, že odolává korozi a, což je pro stroj pracující u moře obzvlášť důležité, vzdoruje mořské vodě? To by bylo logické. Ovšem kdyby žil nějaký Héfaistos.

No, ale pokračujme ve hře “co by, kdyby”.

Dále obr měl v těle jednu žílu a v ní nějakou životadárnou kapalinu. Nejednalo se o normální červenou krev, ale o “krev jak rozpuštěné olovo”. A žíla se uzavírala jediným čepem v kotníku obra.

Jelikož Talós vrhal na nepřátelské lodě kameny, mohlo by se jednat o nějaký hydraulický samočinný stroj. Životadárná kapalina by byla tlakovou kapalinou a tou je nejčastěji olej. Použitý se podobá roztavenému olovu. V oné “žíle” mohl být pracovní válec, jehož píst umožňoval přímočarý posuvný pohyb rukou a tím vrhání kamenů.

Řízení stroje by mohlo probíhat pomocí vaček. I když Talós sám vždy zaregistroval připlouvající lodě. Musel by to být spíše stroj se zpětnou vazbou. Čidla zachytí loď, v “mozku” stroje se vyhodnotí, jestli je nepřátelská, a v tomto případě je spuštěn vrhací mechanismus.

A co vlastní pohon? Talós se pohyboval po celém ostrově. Spalovací motor nebo elektrický na monočlánek a je po problému. Ovšem pohybovat se po nerovném povrchu a skaliskách a nenarazit na ně? Pomocí ultrazvukové vlny by dokázal přesně určit, kde jsou jaké překážky. Vše by zřejmě neustále musel srovnávat s programem ve svém mozku a stačila by jediná situace, kterou nikdo z tvůrců nepředpokládal a tím pádem ji nezakódoval do řídícího programu a skutečně mohlo dojít k jeho poškození a úplnému vyřazení, tak jak je líčeno v pověsti.

Fantazii je povoleno vše, ale na scénu opět vstupuje rozum a ten pokládá otázku. Pokud tedy připustíme takto vyspělý stroj, což je mimochodem v té době hloupost, jak je možné, že by byl vyroben pouze jediný exemplář?

On ale podle všeho nebyl vyroben jediný! Citujme další z verzí pověsti:

“…když se blížili již k přístavu krétskému, bránil jim v přistání kovový obr Talós. Lámal balvan za balvanem a vrhal je ze skály do přístavu, kam chtěli argonauti vplout. Tento kovový muž byl z posledních lidí, kteří žili za měděného věku. Zeus ho daroval uloupené dívce Europě, aby hlídal ostrov Krétu. Talós běhal na svých kovových nohách po celém ostrově a naháněl plavcům strach…”(Staré báje a pověsti, R. Mertlík, Svoboda 1989)

Zde není připomínán Héfaistos, zato je zde vyzdvihnuto, že za tzv. “měděného věku” bylo takovýchto “lidí” více. Nebyl právě tento věk onou vyspělou civilizací?

O tom, že nic není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát, a že nelze úplně zavrhovat fantazii, svědčí i přímo hmatatelné důkazy. Jsou jimi archeologické nálezy opravdu prazvláštních věcí.

O archeologiských technických nálezech více zde

 

hefaistos-detail.jpg (13182 bytes)

Musíme si položit otázku: Nesestrojil už někdo v hlubokém dávnověku dokonalý automatický stroj – androida s odpovídajícím pohonem ? Nezachovalo se nám v pověsti o bohu - kováři Héfaistovi jméno tvůrce? (pokračování v knize)

 

hefaistosmal.jpg (14953 bytes)

 

 


 

Talós je mytická bytost - lépe řečeno mytický android  - pojďme se seznámit s těmi skutečnými (a na základě daných faktů a ukázek lidské šikovnosti, uvážit - zda-li Talós mohl být mechanický robotek).

 

KAŽDÉ STOLETÍ MÁ SVÉHO ANDROIDA, ČI ASPOŇ AUTOMAT

Historie, současnost a budoucnost automatických hříček a robotů

i počítačů a umělé inteligence.

Dokonalejší a dokonalejší automaty stále budily a budí úžas nebo aspoň údiv většiny lidí. I v dnešní době překvapeně koukáme na malého umělého psíka AIBO, který je výtvorem japonských konstruktérů – tento pejsek vám přečte i vaši e-mailovou korespondenci.

Nedivme se, že člověk neznalý mechaniky v 18. století pokládal písaře-androida od Henri-Luise Jacquet-Drozda za dílo ďáblovo a to už měl za sebou staletí nějakého toho vzdělání. A teď si představte, kdyby takováto mechanická “hračka” byla sestrojena v období Antiky a ke všemu se podobala chlapovi.

 

 


Upozornění:
Na těchto stránkách najdete jako ukázku celý a aktuálně doplněný text  pouze této podkapitoly čili
Každé století... (další jsou v knize Mýty v zrcadle vědy a fantazie).

 

olympie1.jpg (8503 bytes)

 

 



 



 

ANDROIDI A ROBOTI

 

.

 

 

    animrob.gif (38257 bytes)

 

 

 

 

 


 

robotekor1perex.jpg (3689 bytes)


STAROVĚK

Archýtas z Tarentu, Demétrius z Falery, Ktésibios, Filon z Byzantia, Héron z Alexandrie zvaný Méchanikos

Mechanismus z Antikythéry

 

robotekor1perex.jpg (3689 bytes)

 

STŘEDOVĚK

Galileo Galilei, Leonardo da Vinci, René Descartes, de Gennes

robotekor1perex.jpg (3689 bytes)

 

18.století

Jacques de Vaucanson, B. Bouchon a M. Flacon, Joseph Marie Jacquard, Henri-Luise Jacquet-Drozd, Henri Maillard, Friedrich von Knaus, Wolfgang von Kempelen, automatické tkalcovské stavy

robotekor1perex.jpg (3689 bytes)

 

19.století

Omlouvám se na této části teprve pracuji

robotekor1perex.jpg (3689 bytes)

 

20.století

Omlouvám se na této části teprve pracuji

robotekor1perex.jpg (3689 bytes)

 

SOUČASNOST  I  BUDOUCNOST

Omlouvám se na této části teprve pracuji

robotekor1perex.jpg (3689 bytes)

 

PSOIDI A JINÉ ROBOTÍ LEGRÁCKY

Omlouvám se na této části teprve pracuji

robotekor1perex.jpg (3689 bytes)

 

ROBOTI VE FILMU A UMĚNÍ

Omlouvám se na této části teprve pracuji

robotekor1perex.jpg (3689 bytes) zajímavé linky






POČÍTAČE A UMĚLÁ INTELIGENCE

robotekor1.jpg (14148 bytes)

Omlouvám se na této části teprve pracuji

 

 


 

animrob.gif (38257 bytes)

 

 

 

 

 

 

 

 

Zároveň s touto osobní stránkou z let 2000 - 2002 se vám otevře v dalším okně nová.

ROBOTI_A_AND_27237_30861.gif (62522 bytes)




myty2.jpg (3495 bytes) Knihu lze zakoupit například v knihkupectví KRAKATIT
(Praha 1, Jungmannova 14) a písemně ji můžete objednat v Nakladatelství Gumruch   na adrese  knihy@gumruch.cz
Rovněž můžete svoji objednávku zavolat do nakladatelství
tel.:
777 28 23 21 (Nakladatelství neúčtuje ani balné ani poštovné!)


 

 

animweb2.gif (18300 bytes)

 

© Text & webdesign JITA Splítková

TOPlist