4

Což třepotá se to tu hvězdiček,
jak včeliček ve vzlétlém roji! –
Proč asi ta jedna jediná
tam samotná povzdál stojí?
 

Tak dumavě chvílemi v dáli zří
a bled'oučké její jsou tváře,
je patrně hvězda mlad'oučká
dle dětinné v očku záře.
 

Jen někdy svůj doufavý vyšle hled
a stoudně zas do sebe mrká –
ba myslím, že také hvězdička
jak hrdlička láskou vrká!

 


Předchozí píseň                  Další píseň 


Copyright © 1998  Jita Splítková